Kdo to klepe?

Vzhled
Jednobarevně černý pták s červeným temenem – u samce – nebo týlem – u samice. Je to šplhavec, jehož velikost je až 46 cm, rozpětí křídel má 67 – 73 cm a váží mezi 250 – 360 g. Dožít se může až 25 let.
Když se zaposloucháme do jeho hlasu, uslyšíme volání „kliééé“ a následující „krikrikrikri“. Při letu můžeme často slyšet „kvikvikvi“.
Ale poznat ho můžeme i podle jeho známého bubnování do kmenu stromů, které je v době toku nejsilnější.
sedící datel
Potrava
Zobák mu slouží jako dláto, kterým ze stromu vysekává kořist. Poklepe na dřevo, zjistí, zda se v něm ukrývá potrava a pak ji vydoluje. V zimě se spokojí s mravenci, které vyhání z mravenišť a nemá problém vyšťourat i včely z jejich úkrytů. Při hledání potravy ho často můžeme spatřit, jak pobíhá po zemi.
Kde žije
Miluje staré dřevo. Tam kde se usadí, je zdravý les. Staré dřevo je totiž rájem pro brouky, mravence, bezobratlé a houby, kteří tvoří pestrý jídelníček nejen pro datly, ale i pro žluny, šoupálky, brhlíky a mnoho dalších.
Nepřátelé
Kuna lesní i skalní, ale i jestřáb, který datlovitých mívá ve svém jídelníčku poměrně hodně, a dokonce si ho občas uloví i puštík. Vzhledem k tomu, že kuna skvěle šplhá, tesá datel dutiny nejvíce do buku s hladkou kůrou. V borových a smrkových monokulturách se musí spokojit s tím, co je a proto je zde větší procento vypleněných hnízd. Z těchto důvodů se snaží mít dutinu vysoko, asi 10 – 12 m. Otvor je šišatý, velký cca 8×11 cm. Dutina je hluboká někdy víc než půl metru a široká 15 – 20 cm. Pár ji vysekává v dubnu několik týdnů. Často ji používá několik let po sobě. Má ale i jiné, v nichž přespává.
Hnízdění
Hledá dutiny, které může více prohloubit, ale nenosí si tam listy ani větvičky jako většina zpěvných ptáků. Samice snáší 4 – 5 bílých vajec. Sedí na nich oba rodiče po dobu 12 – 14 dnů a také je oba po dobu asi 25 dnů krmí. Nosí jim larvy brouků žijících ve dřevě a mravence.
 datel na stromě
Zajímavost
Aby si při klepání do stromů nepoškodil mozek, má mezi ním a lebkou maličký prostor, což ve výsledku znamená, že mozek nenaráží do kosti s takovou razancí, jak třeba u člověka. Je ve vertikálním směru delší než v horizontálním, takže zátěž je rozložena na větší plochu. Jazylka obepíná lebku a chová se jako záchranný pás. Při úderu není horní a dolní polovina zobáku v jedné rovině a to také snižuje zátěž na mozek.
Jak o ně pečovat
Je dobré nechávat rozsáhlejší staré porosty s dostatkem hnízdních dutin. Při těžbě by z lesa neměly být odstraňovány souše, zlomy a odumírající staré stromy. Je důležité podporovat tvorbu druhově bohatých věkově rozrůzněných porostů.